Zapomněl, nebo zapoměl? Odkud se bere to „n" navíc

Málokterá chyba se v českých textech objevuje tak často jako vynechané n ve slovech zapomněl, vzpomněl a připomněl. Spousta lidí napíše „zapoměl" a je přesvědčená, že je to v pořádku – zní to tak totiž docela přirozeně. Jenže správně tam n patří, a když pochopíš proč, už ti tahle chyba nikdy neuteče.

Všechna tři slova – zapomněl, vzpomněl i připomněl – pocházejí ze stejné rodiny jako staré sloveso pomnít, tedy „mít na paměti". Tahle slovesa v sobě to n nesou dodnes, protože jsou postavená na základu -mn-. Proto se píšou s mně: za-po-mněl, vz-po-mněl, při-po-mněl. Když si vybavíš infinitivy zapomenout, vzpomenout, připomenout, uslyšíš v nich to n úplně jasně – a stejné n pak zůstává i v minulém čase.

Naproti tomu slova rozuměl a uměl patří do úplně jiné rodiny. Vycházejí ze základu „um" – rozum, umět – a žádné n v sobě nemají. Proto se píšou jednoduše s mě: roz-u-měl, u-měl. Není to náhoda ani výjimka, prostě jde o slovo z jiného kmene, a proto se chová jinak.

Dobrá zapamatovací pomůcka zní takto: pokud dokážeš u slova utvořit tvar s -menout (zapomenout, vzpomenout, připomenout), věz, že tam patří skupina mně s tvrdým n. Pokud takový tvar neexistuje a slovo souvisí s „umět" nebo „rozumět", zůstává jen mě bez n.

Zkus si to ověřit na vlastních větách: „Úplně jsem zapomněl na schůzku." „Najednou jsem si vzpomněl, kam jsem dal klíče." „Kamarád mi připomněl, že mám zavolat mámě." Ve všech třech případech ucítíš to skryté n ze slova na -menout. Naopak: „Konečně jsem rozuměl gramatice." „Vždycky jsem uměl počítat zpaměti." Tady žádné n nehledej, protože tahle slovesa pocházejí odjinud. Jakmile si tenhle rozdíl jednou uvědomíš, přestaneš nad ním muset vůbec přemýšlet.

Podobně se chovají i další slova ze stejné rodiny, třeba domnívat se nebo pomník – i v nich slyšíš základ „mn", a proto do stejné skupiny patří. Když si vytvoříš takovou malou rodinku slov s -mn- a budeš si ji čas od času opakovat, chyba „zapoměl" se z tvých textů postupně úplně vytratí. Je to jedna z těch věcí, které se nejlépe naučí přes uši – zkus si nahlas říct „za-po-mněl" a všimni si, jak přirozeně tam to n zapadá.